Comback!!

15. června 2010 v 19:58 | Fée
www.famousloves.blog.cz

Milí, drazí návštěvníci, affs a jiní zbloudílci :-P
Tímto vám oznamuji můj drahý a dlouho plánovaný návrat. Omlouvám se mým affs za mou nepřítomnost a drzost :-/ Promiňte :)) Vše napravím.

 

Smrt mi klepe na dveře a nervy tomu dodávají rytmus

6. dubna 2010 v 17:30 | l o r i ~ |  ~ My diary ~
www.famousloves.blog.cz
Ani v nejmenším mi to nepřipadá normální. Od rána mě pronásleduje smůla, snad ne smrt. Ráno mě málem na přechodu přejelo auto. Nechápu ty řidiče, kteří neustále troubí, když vidí červenou. Ve škole jsem dostala trojku z dějepisu, chápete to? Trojku z dějepisu se ještě nikdy nedostala, v dějepise mám odjakživa samé jedničky. A o přestávce jsem sletěla ze schodů. Ještě mám pěkné modřiny. Já už vážně nejsem v pořádku. Ale tohle je jen maličko z mého traumatu. Moje nejlepší kamarádka chce odejít na gympl. To bychom se potom nemohly vůbec výdat, už takhle bydlí daleko a ještě dojíždět 20 km do školy. Znám ji moc dobře a vím, že když přejde na gympl, bude neustále ležet v knížkách a na kamarády ji nezbyte čas. No zkrátka, mám toho plné zuby. Ještě k tomu jsem se včera strašně pohádala s mým klukem.
Když jsem přišla ze školy, všechno se to tak nahromadilo a pak najednou vybouchlo a já prostě začala strašně brečet. Už tady nechci být, na tom hnusným nespravedlivým světě. Pochopte, že za dnešek už toho mám dost a Kuba už mě nechce ani vydět. Mám to brát jako kopačky? Tak to jsem totálně v háji. Všechno se to boří jako domeček z karet. Mám takovou chuť teď skočit z mostu. Ale nebojte, jsem takovéj srab, že bych to nedokázala. Ale mám sto chutí to udělat. Vážně. Nechci se předtvařovat před spolužáky, jako že se nic neděje, protože oni to stejně poznají. Nemá smysl, to tajit doma, oni mě mají přečtenou jako knížku. Všichni mě znají tak dokonale, že neumím nic skrýt, proč vlastně nemám žádné soukromí? Ke všem jsem tak otevřená a důvěřivá, že se mi to někdy vymstí. Asi mám taky někdy být trochu mrcha a nenechat se od každého buzerovat a možná by se ke mně už chovali trochu lépe. Ve třídě mě mají rádi, nejsem žádna oblíbeňkyně, to zas ne, ale tak žadný šedá myška někde v koutě. Když potřebuji, postaví se za mně a pomůžou, ale někdy mě hodně zklamou. Ale takoví prostě jsou. Nejsou sobci, ale ani miláčci, ale přesto je mám moc ráda.

Tohle se může stát jenom mě (To budou ty následky :D)

4. dubna 2010 v 20:39 | l o r i ~ |  ~ My diary ~
www.famousloves.blog.cz
Ahojky kočičáci.
Nevím jestli to tady mám vyprávět, ale budiž, svěřím se vám.
Začnu asi takhle, pěkně od začátku: Už od čtvrtka jsem u sestřenice v Českém Krumlově, jak já to tam miluju. Dokonalost sama. No, ale k věci. Ráno jsme se jeli s Denčou projet na kole, ale když jsme byli v půlce cesty, začalo strašně pršet. Brr. Byli jsme kousek od Denčiny kámošky tak jsme na ni brnkli a ona nás pozvala dál. Už když přišla ke dveřím, vypadala trochu divně, celá v růžovém a její hlásek mi připomínal gaye, ale Denča mě uklidnila, že je všechno v pořádku. Ale nebylo. Seděli jsme v jejím pokoji na posteli a ona si k nám přisedla a začala nám povídat os vém poprvé. Totálně jsem jí nechápala. Strašně se tomu smála, ale ani já a ani Deny jsme ji nechápaly. Když se dosmála (konečně), chytla mě za ruku a cosi mumlala. Deny se strašně smála, ale ona se na ní tak divně koukala, že se hned smát přestala. Už jsme u ní tvrdli asi hodinu a v tom přestalo pršet. Vyskočila jsem s postele a rozloučila se a už jsme měli v plánu vyrazit. Ale ta trapka nás nechtěla pustit. Chytla mě za zadek a řekla, že bude pršet ať chvíli počkáme. Chtěla jsem se vysmeknout, ale ona měl pořád za můj zadeček držela. Fuj, když si na to vzpomenu, chce se mi z ní zvracet. Deny po ní vyjela, ať se vzpamatuje, že já ji vůbec neznám. Ta holka mě hned pustila. Ale ony po sobě začaly strašně řvát. Lítaly tam takový slovíčka: "Ty lesbičko jedna nevymáchaná". Tohle mě zarazilo. No ale moment, to by bylo na dlouho, já to zkratím :D Ta kráva jedna dala Denči facku a pak nás vykopla. Fiflena jedna, bůhví co je to zač. Už jsme vyjížděli, ale najednou mi začal zvonit mobil. Neznámé číslo. Zvedla jsem to a někdo po mě začal ječet. Nebudu přestně popisovat ty slova co tam padala, ale dokážete si to představit. Ta pipina si vzala moje číslo. Sice nevím, kde ho našla, ale to je fuč. Cestou domů mi Deny všechno vysvětlila. Ta holka je lesba. Nemán nic proti homosexuálům a podobným sexulním orientacím, ale čeho je moc, toho je moc. Dnešek mě úplně odrovnal a teď konečně vím, že není všechno bílé a čarné, prostě každé má svoje a já na tom nic měnit nebudu. Ta holka mi v mysli zůstane napořád, ale proč ve všem vidět jen tu tmavou stránku, vždyť každý má své mouchy, někdo menší, někdo větší.Ale nakonec, je mi té holky vlastně trochu líto, nevím sice proč, ale příjde mi to jako kdyby se všem vyhýbala a teď to potřebovala vypustit. Sice v nepravou chvíli, protože já jsem se opravdu polekala, ale alespoň, že takhle.

 


I.kapitola || Každý má svůj osud

4. dubna 2010 v 7:03 | l o r i ~ |  ~ Každý má svůj osud ~
Logo k povídce "Každý má svůj osud"
Pokud sis nepřečetl/a předchozí díly, nemá smysl si tento díl číst.
www.famousloves.blog.cz
I. kapitola - Ztracená ve vlastním světě


Rekonstrukce

3. dubna 2010 v 9:37 | l o r i ~ |  ~ Actual ~
www.famousloves.blog.cz
Zase zpátky. Konečně. Dočkala jsem se comebacku. A teď i s báječnou jarní náladou. Včera jsem oslavila s rodinkou mé čtrnáctiny. Už jsem se nemohla dočkat, no konečně je mi 14.
Já jsem vám slibila, že se vrátím a taky jsem to dodržela. Poslední věta mého předposledního článku byla: Ale tohohle blogu se nikdy nevzdám. Nebojte. Mám vás moc ráda. A ano, nikdy se ho nevzdám.
A jak se vám líbí design? Není úžasný? Hned mi dodal jarní náladičku. Za něj děkuji mému zlatíčku ♥bells♥.
A teď k mým milovaným Affs. Zlatíčka, vy jste si mě nesmazali. Děkuji moc.
With love, your  l o r i ~

Kam dál